"Nálady"

V létě 2015 jsem dostala nápad: malovat velké formáty na látky, prostěradla, ubrusy a závěsy, které jsem za léta nastřádala, abych z nich udělala nějaké umělecké dílo. Miluji přetvářet "zbytečné" věci v něco, co je nejvzácnější na světě: v umělecké dílo naplněné duchem. Látky jsem napnula na 2,5 metrové rámy a malovala přímo vzduchovou pistolí.

Tvůrčí stav je hledání, nacházení, ztrácení a znovu objevování. Je to zapálení se pro novou hru, kdy musím vyjádřit ten nejsilnější život s tím co mám k disposici. Míchám si barvy a hledám jejich ideální konzistenci, aby pistole stříkala od vodově akvarelových valérů až po sytější strukturované rastry.

Stříkání je měkká technika a já si musím si zvyknout a přijmout nemožnost malování pevných linií, přijmout citlivé vyjadřování v jemných náznacích, v přeludných oparech a ve vytváření nádechů proměnlivých atmosfér.

Postupně se otvírám novému vnímání. Je to svět subtilní energie vyjádřený ve fyzických barvách. Jako terapeut se umím pohybovat v energiích jemno-hmotných těl, ale malovat tuhle mlhovinu na plátna je pro mě svažující. Můj vnitřní kritický hlas  říká: "je to moc vyblitý, nemá to žádnou strukturu, je to nuda, nic se tam neděje... Než se dílo zrodí, zažívám občas při malování hotová muka. Pouze tehdy, když si mohu říci: "Konec, hotovo, už na to nesáhnu, žij si svým životem", tak se mi uleví.

Celé léto 2015, a bylo to parné léto, jsem malovala na dvoře statku v Jablonné.  Můj přítel František říká, že maluji s “urputností”, neboť on by malovat v parném slunci celý den nevydržel. Já říkám, že jsem v malování vedená silným duchem, který mi ukazuje jak jít dál a dál. Každý tah pistolí je nový, hraji si s barvami, sluncem, větrem i  bouřkou.

Dílo, které vzniklo v tomto létě, je inspirované světlem a vyzařuje kolem sebe láskyplnou atmosféru a přináší všem radost. Františka